Author Archives: zsskalicka

Konec školního roku jsme se rozhodli oslavit tak, jak to máme nejraději – společně. Děti, rodiče, učitelé i někteří naši bývalí žáci se sešli na školní zahradě, aby se rozloučili s uplynulým rokem a přivítali začínající prázdniny. A byla to opravdu povedená akce!

Odpoledne začalo táborákem, ke kterému si každý přinesl něco dobrého. Nechyběly samozřejmě špekáčky, chleba, zelenina, limonáda a dobrá nálada. U ohně se povídalo, smálo, hrálo a zpívalo. Mezi pozvanými byli i bývalí žáci, kteří přišli pozdravit své učitele a zavzpomínat na školní léta. Atmosféra byla srdečná, milá a plná přátelství.

Jakmile se začalo stmívat, přišel na řadu zlatý hřeb večera – stezka odvahy. Děti se vydaly na krátkou trasu kolem školy. Na cestě je čekalo několik strašidelných, ale přátelských překvapení. Byla to zkouška odvahy, ale hlavně legrace.

Po stezce jsme se všichni přesunuli do školy, kde si děti připravily svá místa na spaní. Společné usínání ve spacácích, šepot pod dekou a noční atmosféra školy byly pro mnoho dětí silným zážitkem, na který budou dlouho vzpomínat.

Ráno nás probudila vůně snídaně, kterou ještě večer připravily šikovné maminky. Čaj, bábovky, koláče, ovoce – zkrátka vše, co po takové noci potěší. Děti si pochutnaly a mohl začít předposlední školní den.

Rozloučení se školním rokem se neslo v duchu pohody, přátelství a sdílené radosti. Děkujeme všem, kdo se zapojili – dětem, rodičům, kolegům i bývalým žákům – za krásné chvíle. Takové společné zážitky jsou tím, co tvoří skutečnou školní komunitu. Už teď se těšíme na příště!

Horké letní dny přímo vybízejí k tomu vyrazit ven, do přírody, k vodě. A tak jsme se s dětmi vydali na procházku k řece Sázavě, která protéká nedaleko naší školy. Cíl byl jasný – užít si hezký den, pozorovat přírodu a samozřejmě se osvěžit ve vodě.

Cesta k řece vedla po známé stezce, kterou děti dobře znají. I přesto jsme si ji zpestřili – cestou jsme si povídali o stromech, které jsme míjeli, sledovali motýly, ptáky a u cesty jsme objevili i několik stop zvěře. Děti si navzájem ukazovaly, co objevily, a cestu si náramně užívaly. Nechyběla ani malá svačinka v trávě.

Když jsme dorazili k řece, nastalo velké nadšení. Děti si mohly namočit nohy, pohrát si u břehu, sbírat kamínky a stavět hráze. Pod dohledem dospělých si ty odvážnější děti mohly i zaplavat na mělčině, kde byla voda klidná a bezpečná. Voda byla příjemná a osvěžující – ideální v tak parném dni.

Po koupání následovalo sušení na dece, další malé občerstvení a povídání ve stínu stromů. Celý den se nesl v duchu pohody, smíchu a radosti z přírody.

Tato letní procházka k řece byla krásným zpestřením závěru školního roku. Děti si odnesly nejen mokré nohy a trochu písku v botách, ale především hezké vzpomínky, které v nich – jak věříme – ještě dlouho zůstanou.

V naší škole se ve středu 11.6. uskutečnila milá událost – malá školní minibesídka, kterou si připravily samy děti. Nešlo o žádnou velkou slavnost s kostýmy a kulisami, ale o přátelské setkání spolužáků, kde hlavní roli hrála hudba, radost a vzájemná podpora.

Děti, které se ve volném čase věnují hře na hudební nástroje, se rozhodly, že by rády zahrály svým spolužákům. A tak vznikl nápad uspořádat hudební dopoledne, kde každý, kdo chtěl, mohl vystoupit. Sešlo se několik odvážlivců s flétnou, klarinety, kytarou, ale i s bicími. Někteří si připravili jednoduché písničky, jiní zkusili složitější skladby. Nechybělo ani zpívání – a to nejen sólové, ale i společné.

Atmosféra byla úžasná – přátelská, klidná a povzbudivá. Děti naslouchaly s respektem a ocenily každé vystoupení potleskem. Pro mnohé z vystupujících to byla vůbec první zkušenost s tím, stát před publikem. A právě proto byla tak cenná. Podporující prostředí jim pomohlo překonat trému a získat pocit, že jejich snaha má smysl.

Dne 20.5 2025 v 8:00 hodin se 5. a 4. třída sešly na vlakovém nádraží v Zábřehu. V 8:13 nám jel vlak do Prahy na hlavní nádraží, jeli jsme cca 2 hodiny. A potom jsme se všichni konečně dočkali. Z hlavního nádraží jsme jeli metrem na první zastávku muzeum, kde jsme přestoupili na červenou trasu. A potom jsme vystoupili na zastávce Malostranská a pak jsme došli na Karlův most, kde jsme měli výhled na Petřín, Národní divadlo, Pražský hrad, Katedrálu sv. Víta a vycházeli jsme Staroměstskou mosteckou věží směrem k Staroměstskému náměstí. Cestou tam jsme se stavili do kostela sv. Jíljí a na trdelník. Ve 12:00

jsme se podívali na Orloj, stihli jsme to akorát včas. A potom děti přemluvily paní učitelky, abychom šli do Mcdonaldu. Potom jsme došli k „týpkovy na koni“ kterému se přezdívá sv. Václav. A od sv. Václava jsme šli do Národního muzea, kde jsme měli půlhodinový školní program o minerálech a horninách. Potom jsme si prohlédli muzeum a poté jsme se přesunuli na vlakové nádraží do nového Regiojet salónku, kde jsme si dali zmrzlinu a někteří z nás si zahráli na klavír a potom jsme se vydali vlakem do Zábřeha. Foto ve fotogalerii. Praha 2025 – Skalička – album na Rajčeti

Bára a Anička

V pondělí 25.května proběhl ve škole pro žáky 1. a 4. ročníku projektový den – Den se zvířátky. Žáci si donesli nejoblíbenější plyšové zvířátko, které je provázelo celým dnem. Pomocí křížovek, písniček a hravých úkolů, se seznamovali s tím, jak se staráme o zvířata domácí i v ZOO, jak se k nim chováme i jak je chráníme.

Zahradničení ve škole: Děti sází a pečují o zeleninu

Na školní zahradě to opět ožilo! Naši žáci se v rámci celoročního projektu Recyklohraní s nadšením pustili do práce na zeleninovém záhonku. Společně zaseli semínka rajčat, ředkviček i hrášku. Každý si vybral rostlinku, o kterou se bude starat, a s velkou péčí ji zasadil do připravené půdy.

Děti se pravidelně střídají v zalévání záhonků, sledují, jak rostlinky rostou, a odstraňují plevel. Práce na zahradě je nejen baví, ale také je učí trpělivosti, zodpovědnosti a lásce k přírodě. Už se všichni těší, až si společně vypěstovanou zeleninu sklidí a ochutnají.

Vlastivědná soutěž

Dne 21.5.2025 jsme se sešli  před Muzeem Pod podloubím a tam jsme

 zahájili soutěž O poklad paní Magdaleny. Bylo tam 13 týmů z různých

škol. Jako první soutěž byl: rozhovor z Welzlem. Kde jsme měli

poslouchat a zapamatovat si co nejvíce informací.

Soutěží bylo cca 10. Jmenovaly se: První tedy rozhovor, druhý stará mapa,

pak protokol, Magdin videostop, žanek ( nářečí ), expozice v muzeu, pidifrky, slepá mapa,… Potom jsme šli ven na náměstí,

kde jsme plnili úkoly u kašny. Potom jsme dostali tajenku, kterou jsme

měli vyplnit. Informace jsme hledali na náměstí až ke kinu. Měli jsme na

to půl hodiny, a poté jsme odevzdali. Prošli jsme muzeem a na

zahradě nás čekala předposlední soutěž. Kde jsme musely hledat papírky z

obrázkama, na kterých bylo písmeno, který jsme měli doplnit na papír,

podle toho, kde to na mapě bylo. Potom jsme šli hledat poklad. Bohužel jsme ho

nenašli. Chvíli jsme čekali, než to opraví. Na slavnostním vyhlášení na konci jsme zjistili, že jsme 7 ze 13. Super! Foto ve fotogalerii.

Vašek, Iris, Bára